Čechům doma leží nepoužitá léčiva za miliardy korun

Léky do koše nepatří

Ačkoliv jediným správným způsobem likvidace nepoužitých nebo prošlých léčiv je jejich vrácení do lékáren, kam pro ně přijíždějí specializované firmy, které je následně ve spalovnách při vysokých teplotách ekologicky likvidují, asi čtvrtina českých domácností léky stále vyhazuje do popelnic, nebo je dokonce splachuje do odpadu. Někteří lidé je také nosí do sběrných dvorů. V roce 2018 představovala taková léčiva odhadem 1,3 miliardy korun.  

„Bohužel je zřejmé, že plýtváme léky. Léčiv je v domácnostech opravdu hodně. Jsou mezi nimi ta exspirovaná nebo otevřená, ale dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou, na co jim je pan doktor předepsal. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis,“ shrnuje další poznatky z průzkumu ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

Důvod, proč léky do koše nepatří, je jednoduchý − ničí totiž životní prostředí. „Léčiva jsou z pohledu odpadového hospodářství nebezpečný odpad a podle toho je také třeba s nimi zacházet. Při odložení léků do popelnice hrozí prosakování nebezpečných látek do půdy, při spláchnutí do WC se zase mohou nebezpečné látky dostat do spodních vod a je velmi obtížné je následně odstranit,“ vysvětluje Storová.

Fakt, že objem lékového odpadu z lékáren, které mají povinnost nepoužitelné léky od pacientů bezplatně přijmout, roste, potvrzují čísla. Zatímco v roce 2008 bylo ekologicky zlikvidováno celkem 235 tun nepoužitých léčiv, v roce 2013 to bylo již 281 tun, a v roce 2018 dokonce 571 tun. Za likvidaci jedné tuny lékového odpadu z lékáren přitom platí kraje v průměru téměř 34 tisíc korun.

Nejčastěji máme léky na bolest

A jaké léky doma nejčastěji skladujeme? Z průzkumu SÚKL vyplývá, že doma máme průměrně 11 různých léků, přičemž nejčastější jsou ty, které obsahují paracetamol nebo ibuprofen. Nejčastěji je pak skladujeme v krabicích, zásuvkách a skříňkách určených pouze na léky. Část respondentů také přiznala, že léky skladuje v lednici, ačkoliv ne všechny typy léčiv jsou k takovému uchovávání vhodné.

„Bohužel mnoho lidí neskladuje léky správně. Přitom správné skladování léčivých přípravků zaručuje, aby byla po dobu jejich použitelnosti zachována kvalita, účinnost a bezpečnost. Podmínky skladování mohou být různé. Informaci jak lék uchovávat lze nalézt v příbalové informaci a na obalu léku,“ upozorňuje Irena Storová.

Nepoužitelným se lék stává také po uplynutí doby použitelnosti. Ta je vyznačena na obalu léku a na samotném blistru zpravidla ve formátu Použitelné do: měsíc/rok. U léku, který exspiroval, nelze zaručit kvalitu, bezpečnost a účinnost. Před užitím léku, zejména pokud ho má pacient delší dobu doma, je vhodné zkontrolovat i vizuální podobu. Změna barvy nebo konzistence nevěstí nic dobrého, byť by doba použitelnosti nebyla zdaleka překročena.

„Doporučuji proto alespoň dvakrát ročně zkontrolovat domácí lékárničku. Ideálně na jaře a na podzim, tedy před sezonou, kdy hrozí alergie či nachlazení, je dobré zjistit, jaké léky doma mám, jaké je potřeba dokoupit, aby byly po ruce, a které třeba exspirovaly a je třeba je odnést k likvidaci. Díky tomu se vyhnu zbytečným nákupům a hromadění léků,“ uzavírá ředitelka SÚKL.

U léků na předpis by mohl pomoci sdílený lékový záznam pacienta. Ten by měl vést nejen k ochraně před duplicitami a kontraindikacemi, ale také k úspoře peněz samotných pacientů i financí z veřejného zdravotního pojištění.

Veškeré informace o lécích včetně příbalových informací jsou dostupné na webových stránkách SÚKL www.sukl.cz v Databázi léků. 

(red)

Zdroj: Průzkum SÚKL: Množství nevyužitých léčiv roste, v domácnostech je zbytečně hromadíme. Tisková zpráva. SÚKL, 11. 8. 2020.