Běžné lidské koronaviry vykazují jasný sezónní výskyt
Vzplanutí infekce vyvolané novým koronavirem SARS-CoV-2 vzbudilo zájem o epidemiologii onemocnění způsobených koronaviry. Na začátku dubna publikovali autoři studie HIVE (Household Influenza Vaccine Evaluation) údaje o výskytu a přenosu 4 běžných lidských koronavirů během 8 let v kohortě domácností s dětmi v Ann Arbor v americkém Michiganu.
Úvod
Koronaviry u lidí vyvolávají mírná respirační onemocnění. 4 běžné typy zahrnují 229E, OC43, HKU1 a NL63. Překvapením byla v roce 2002 epidemie SARS vyvolaná koronavirem zvířecího původu. Překvapila svým epidemiologickým chováním, závažností i následným úplným vymizením z lidské populace. V roce 2012 se na Blízkém východě objevila epidemie MERS vyvolaná dalším zvířecím koronavirem. Vykázala vyšší letalitu, ale nižší infekčnost a dosud se vyskytují sporadické případy této nákazy. Zdá se, že infekce vyvolaná SARS-CoV2, která se šíří v současné době, bude mít také specifické epidemiologické charakteristiky. Pro poznání chování koronavirů jsou proto důležité epidemiologické údaje o infekcích vyvolaných jejich běžnými lidskými typy.
Studie HIVE
Studie HIVE probíhala v sezónách 2010/2011 až 2017/2018 a jednalo se o longitudinální sledování výskytu a přenosu akutních respiračních infekcí (ARI) v rodinách s nejméně 4 členy včetně 2 dětí do 18 let (do sezóny 2015/2016) a s nejméně 3 členy včetně 1 dítěte do 5 let (2016/2017) nebo do 10 let (2017/2018). Zařazené domácnosti byly každý týden osloveny e-mailem nebo telefonicky a měly hlásit výskyt nejméně 2 příznaků respiračního onemocnění (kašel, horečka nebo zvýšená teplota, nosní kongesce, zimnice, bolest hlavy, bolest svalů nebo bolest v krku) u některého člena. Tyto osoby byly do 7 dnů od vzniku příznaků vyšetřeny včetně výtěru z nosu a hrdla a zhruba po týdnu byly kontaktovány s dotazy na průběh onemocnění. Odebrané vzorky byly testovány na přítomnost sezónních virů včetně 4 běžných koronavirů.
Výskyt ARI spojených s běžnými koronaviry
V jednotlivých sezónách dosahoval počet účastníků studie 895–1441 (209–340 domácností). Za celých 8 sezón bylo hlášeno 7992 akutních respiračních infekcí, přičemž 93 % (7469) bylo vyšetřeno včetně odběru vzorků na virologické vyšetření. Podíl infekcí s identifikovaným koronavirem se pohyboval od 8,3 % v sezónně s vysokou incidencí chřipky (2014/2015) po 16,3 % (2012/2013). Současný výskyt několika koronavirů byl v jednotlivých sezónách identifikován u 0,7–14,2 % případů.
Sezónnost infekcí
Do sezóny 2014/2015 probíhala surveillance pouze od října do května, v dalších sezónách celoročně. Během 2 sezón s celoročním sledováním se z 364 případů akutních respiračních infekcí s detekcí koronaviru objevilo pouze 9 v období od června do září. Za celých 8 sezón začal záchyt koronavirů stoupat v prosinci, vrcholu dosáhl v lednu nebo v únoru a klesat začal v březnu. Autory překvapila podobnost mezi sezónností infekcí spojených s jednotlivými typy běžných koronavirů.
Závažnost infekcí
Lékaře vyhledalo 9 % dospělých a 20 % dětí s infekcí spojenou s koronaviry. Mírnou formu onemocnění (kašel a únava) mělo 59 % všech identifikovaných případů, středně závažný průběh (horečka, absence ve škole/v práci) mělo 31 % pacientů a závažný průběh (sípání, dušnost nebo vyhledání lékařské péče) 10 % pacientů. Závažnější průběh byl častěji zaznamenán u dětí do 5 let a u dospělých starších 50 let.
Přenos běžných koronavirových infekcí
Celkový počet infekcí se záchytem koronaviru činil 993. Z nich se 260 objevilo po domácí expozici (do 14 dnů po vzniku infekce stejným typem koronaviru u člena domácnosti). Průměrná doba mezi vznikem onemocnění u prvního a druhého případu v jedné domácnosti činila 3,2–3,6 dne u jednotlivých typů virů. Prvním infikovaným členem domácnosti byly nejčastěji děti.
Závěr
Jednoznačným zjištěním této studie je přísná sezónnost výskytu ARI vyvolaných všemi 4 typy koronavirů. Na rozdíl od onemocnění vyvolaných viry chřipky, která vrcholí v různých měsících, a rinoviry, jež se vyskytují po celý rok (v maximem na podzim a na jaře), vykazují infekce spojené s běžnými lidskými koronaviry jasný sezónní výskyt od prosince do dubna/května s maximem v lednu a únoru. Tyto běžné koronaviry cirkulují v populaci již roky a není známo, odkud se původně objevily. Teprve čas ukáže, zda SARS-CoV2 bude vyvolávat infekce se sezónním výskytem, nebo zda bude vykazovat sporadický výskyt jako MERS, případně z lidské populace dokonce zcela vymizí jako SARS.
(zza)
Zdroj: Monto A. S., DeJonge P., Callear A. P. et al. Coronavirus occurrence and transmission over 8 years in the HIVE cohort of households in Michigan. J Infect Dis 2020 Apr 4, pii: jiaa161, doi: 10.1093/infdis/jiaa161 [Epub ahead of print].
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
26. 11.
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Zásady správného měření dechové frekvence
- Jídelníček stomika je zásadní: Co vše mu můžeme poradit?
- Co způsobuje pooperační infekce? Na vině může být i naše vlastní mikrobiota