Účinnost očkování proti COVID-19 – výsledky čerstvě publikovaných studií z Izraele, Anglie a Skotska
Pandemie COVID-19 bohužel opět začíná nabírat na síle, a to i kvůli šíření nových mutací v populaci. Stále větší pozornost a naděje se tak logicky upírají k očkování, které různým tempem probíhá po celém světě. Recentně publikované studie z Izraele, Anglie a Skotska, tedy zemí s vyšší mírou proočkovanosti populace, přinášejí pozitivní zprávy. Podle těchto dat vakcinace skutečně významně snižuje počet případů onemocnění, riziko hospitalizace a úmrtí.
Úvod
V řadě států probíhá celoplošné očkování již po dobu několika měsíců, v Česku je tomu tak od konce prosince 2020. Očkovací strategie se mezi jednotlivými státy liší, cíl je však stejný− naočkovat co nejrychleji většinu populace tak, aby se zamezilo šíření viru a současně byly ochráněny rizikové skupiny populace.
Značná pozornost odborné i laické veřejnosti se tak logicky soustředí na efektivitu vakcinace, ale také jednotlivých typů vakcín. Více recentních dat je zatím dostupných pro mRNA vakcíny, a to zejména díky masivnímu celoplošnému očkování v Izraeli. Podle dostupných údajů však v efektivitě nezaostává ani vektorová vakcína, a to zřejmě i u starších jedinců.
Výsledky studií
Daganová et al. publikovali 24. února 2021 v New England Journal of Medicine studii hodnotící efektivitu mRNA vakcíny BNT162b2 (Comirnaty) společností Pfizer a BioNTech v rámci rozsáhlého celostátního očkování v Izraeli. Pacienti, kteří podstoupili očkování v období od 20. prosince 2020 do 1. února 2021, byli přiřazeni v poměru 1 : 1 ke kontrolní skupině bez vakcinace. Každá skupina čítala 596 618 osob, jednalo se tedy o velmi rozsáhlý studijní vzorek.
Výsledky jsou přitom velmi pozitivní. Hodnoceno bylo několik parametrů, a to vždy v období 14–20 dnů od aplikace 1. dávky a ≥ 7 dnů po aplikaci 2. dávky. Po aplikaci 1. dávky byla účinnost vakcíny z hlediska zaznamenaných případů infekce 46 % (95% interval spolehlivosti [CI] 40–51), po aplikaci 2. dávky 92 % (95% CI 88–95). Pokud jde o symptomatické infekce, tato účinnost činila 57 % (95% CI 50–63) a 94 % (95% CI 87–98). Účinnost z hlediska nutnosti hospitalizace dosáhla 74 % (95% CI 56–86) a 87 % (55–100) a pokud jde o těžký průběh choroby, bylo dosaženo 62 % (95% CI 39–80) a 92 % (95% CI 75–100). Odhadovaná účinnost z hlediska prevence úmrtí na onemocnění COVID-19 po 1. dávce činila 72 % (95% CI 19–100). Odhadovaná účinnosti v rámci jednotlivých podskupin při hodnocení zdokumentovaných a symptomatických případů byla konzistentní napříč všemi věkovými skupinami, potenciálně nižší účinnost byla pozorována u osob s větším počtem komorbidit.
Hall et al. publikovali (zatím jako preprint) výsledky prospektivní kohortové studie SIREN hodnotící účinnost téže vakcíny u zdravotnických pracovníků v Anglii. U infikovaných jedinců byla navíc dominantní takzvaná britská mutace koronaviru B1.1.7. V této kohortě bylo dosaženo účinnosti vakcíny 72 % po 21 dnech od aplikace 1. dávky (95% CI 58–86) a 86 % po 7 dnech od aplikace 2. dávky (95% CI 76–97). Studie potvrdila efektivitu vakcinace v prevenci symptomatických i asymptomatických případů onemocnění, a to i proti mutaci B1.1.7.
Z prvotních analýz Public Health England se ukazuje, že za 3–4 týdny od aplikace 1. dávky této vakcíny je u osob starších 80 let pozorována účinnost 57 %, a po aplikaci 2. dávky dokonce > 85 %. Po více než 2 týdnech od aplikace 1. dávky je v této věkové skupině také pozorováno o 40 % nižší riziko hospitalizace a 56% snížení rizika úmrtí.
Obdobně pozitivní data přišla i ze Skotska. Vasileiou et al. publikovali 19. února (rovněž zatím jako preprint) výsledky studie hodnotící efektivitu 1. dávky mRNA vakcíny BNT162b2 (Comirnaty; Pfizer/BioNTech) vektorové vakcíny ChAdOx1 (AstraZeneca). V období 28–34 dnů od aplikace 1. dávky byla pozorována účinnost z hlediska nutnosti hospitalizace pro onemocnění COVID-19 85 % po podání mRNA vakcíny (95% CI 76–91) a 94 % po podání vektorové vakcíny (95% CI 73–99). Kombinovaný výsledek při hodnocení účinnosti obou vakcín v rámci prevence hospitalizací u osob ve věku ≥ 80 let činil 81 % (95% CI 65–90).
Závěr
Z výsledků recentně publikovaných studií vyplývá, že celoplošná vakcinace proti onemocnění COVID-19 razantním způsobem snižuje počet případů onemocnění, riziko závažného průběhu (s nutností hospitalizace) a úmrtí. Zatím bylo publikováno více dat týkajících se účinnosti mRNA vakcín, která by měla být srovnatelná u všech věkových skupin. Nicméně podle dosud dostupných důkazů přináší významnou efektivitu i očkování vektorovou vakcínou. Účinnost všech typů vakcín bude v brzké době dále zpřesňována publikací dalších dat.
(holi)
Zdroje:
1. Dagan N., Barda N., Kepten E. et al. BNT162b2 mRNA covid-19 vaccine in a nationwide mass vaccination setting. N Engl J Med 2021 Feb 24, doi: 10.1056/NEJMoa2101765 [Epub ahead of print]. Dostupné na: www.nejm.org/doi/10.1056/NEJMoa2101765
2. Hall V. J., Foulkes S., Saei A. et al. Effectiveness of BNT162b2 mRNA vaccine against infection and COVID-19 vaccine coverage in healthcare workers in England, multicentre prospective cohort study (the SIREN study). SSRN, 2021 Feb 22, doi: 10.2139/ssrn.3790399. Dostupné na: https://ssrn.com/abstract=3790399
3. Public Health England. PHE monitoring of the early impact and effectiveness of COVID-19 vaccination in England. PHE, 2021 Feb 22. Dostupné na: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/963532/COVID-19_vaccine_effectiveness_surveillance_report_February_2021_FINAL.pdf
4. Vasileiou E., Simpson C. R., Robertson C. et al. Effectiveness of first dose of COVID-19 vaccines against hospital admissions in Scotland: national prospective cohort study of 5.4 million people. SSRN, 2021 Feb 22, doi: 10.2139/ssrn.3789264. Dostupné na: https://ssrn.com/abstract=3789264
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Důležité odkazy
- Informace pro zdravotníky MZ ČR
- Přehled situace v ČR: COVID-19
- Doporučení Státního zdravotního ústavu ČR
- Doporučení Sdružení praktických lékařů ČR
- Informace ČLnK
- Desatero zásad při respiračních onemocněních připravené ČLnK
- Mýty a fakta o COVID-19: přehledně od WHO
- Stanoviska Odborných společností ČLS JEP
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Jak se noční sova může přenastavit na ranní ptáče?
- Co způsobuje pooperační infekce? Na vině může být i naše vlastní mikrobiota
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Zásady správného měření dechové frekvence