Prim. Božena Jurašková: Klinický obraz koronavirové infekce může být u seniorů dosti odlišný

Jak zatím zvládáte koronakrizi v rámci oboru geriatrie?

Geriatrická péče byla samozřejmě přetížená. Covidové pacienty jsme měli jak na klinikách, tak v léčebnách dlouhodobé péče a domovech pro seniory. Důležité pro nás bylo soustředit se právě na domovy pro seniory, aby nedošlo k zahlcení geriatrických oddělení. Vytvořili jsme pro ně doporučené postupy a poskytovali jim potřebné informace. Bohužel řada vládních opatření nám situaci spíš komplikovala, protože byla nesystémová. Například povolení návštěv v domovech pro seniory vedlo k větší zátěži seniorů i personálu. Řada rozhodnutí byla přijata bez konzultace s námi, což bylo špatně.

Vláda nicméně rozvolňovala restriktivní opatření na základě tlaku veřejnosti. Argumentovala třeba tím, že se senioři nemohou stýkat s rodinou…

Uvědomme si však, jak vážná je situace. Nejen geriatrická, ale i chirurgická a další oddělení jsou obsazena covidovými pacienty. Co když dojde k hromadné nehodě? A nemusí to být ani taková mimořádná situace, stačí, že během zimy přibývají pády. Kam ty pacienty umístíme? Za těchto okolností je rozvolňování chyba. Je potřeba to chvíli vydržet i za cenu, že se neuvidím se svými blízkými. Lidé si neuvědomují, že docházejí nejen lůžka, ale také síly zdravotníků.

Aktuálně se proti COVID-19 začalo očkovat právě mezi nejzranitelnějšími seniory. Situace se tedy bude zlepšovat?

Jenže nám chybějí informace. Nikdo nám nesdělil, jaké jsou rozdíly mezi jednotlivými vakcínami a která je nejvhodnější pro seniory. Víme přitom, že u seniorů je snížená tvorba protilátek a zpomalená tvorba NK buněk. K tomu by se měli vyjádřit vakcinologové a imunologové. Ale žádný doporučený postup není k dispozici. Jak máme argumentovat pacientům? Pokud nebudeme mít argumenty, lidé se nepůjdou očkovat.

Další věc je, že by se mělo více testovat na protilátky, nikoliv jenom provádět antigenní testy. Umožnilo by to vyselektovat seniory, u nichž lze očkování zatím odložit, například po proběhlé infekci COVID-19 v nedávné minulosti.

Dále je otázkou registrace k očkování. Toto lze nepochybně vylepšit za pomoci praktických lékařů, kteří mají veškeré informace o jednotlivých pacientech a vhodnosti očkování u každého z nich. U nás ve výboru měla praktická lékařka 100 seniorů ve věku nad 80 let, které obtelefonovala – a 95 jich souhlasilo. Při naplánování je schopna ve velice krátké době, cca během 14 dnů, tyto pacienty nechat naočkovat. Seniorů nad 80 let je něco přes 400 tisíc a praktických lékařů máme 5 tisíc. V čem je tedy problém?

Jak vůbec probíhá onemocnění COVID-19 u seniorů – má u nich nějaká specifika?

Je třeba si v prvé řadě uvědomit, že neexistují dva imunologicky identičtí jedinci a průběh nemoci může být individuálně velmi rozdílný. O to víc to platí u seniorů, kde o průběhu rozhoduje jejich zdravotní stav, frailty neboli křehkost a přítomnost komorbidit.

Obecně se ukázalo, že klinický obraz koronavirové infekce je u seniorů odlišný oproti mladším věkovým skupinám. Nelze proto využívat klasická diagnostická kritéria, jako je horečka nebo nízká saturace kyslíkem a s tím spojená dušnost. Tyto příznaky často u seniorů nejsou vyjádřeny, naopak se nemoc může manifestovat poruchami chování, zmateností či deliriem, a být zaměněna za demenci. V důsledku pak může být takovému pacientovi upřena nezbytná intenzivní péče. V geriatrické praxi to vše známe, ale bylo třeba na to upozorňovat zejména domy pro seniory a apelovat na ně, aby se tamní personál vybavil oxymetry. U geriatrického pacienta totiž nemusíte dlouho poznat, že je dušný, a ve chvíli, kdy má saturaci 70 nebo 60 procent, už může být pozdě.

Vedle toho existují odlišnosti i z hlediska postcovidového postižení. U seniorů nejde pouze o sledování plicního nálezu, nýbrž klesá i soběstačnost, fyzická kondice a tady je nutno zasáhnout. Je tedy třeba je dále sledovat a udělat maximum pro jejich zlepšení.

Na jaře jste uvedla, že jedním z dopadů pandemie je i vyšší úmrtnost seniorů v domácích podmínkách. A to nejen v souvislosti s COVID-19…

Ano, pacienti umírají například na tromboembolické příhody. Mnozí se bojí jít do nemocnice a prodělají doma infarkt či embolii. U starých lidí s komorbiditami by se měli mnohem víc zapojit praktičtí lékaři. Předepsat jim antikoagulancia, doporučit oxymetry. Geriatři v mnoha ohledech jejich činnost suplovali a snažili se aktivně přispět ke zvládnutí pandemie, dokonce i když sami onemocněli. Jen ze 14 členů výboru České geriatrické a gerontologické společnosti ČLS JEP nás COVID-19 prodělalo deset. Ale věřím, že jsme obstáli a že i většina seniorů nemoc zvládla. Pandemie byla i pro náš obor prubířský kámen, nicméně myslím, že jsme z toho vyšli se ctí.

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz