Infekce COVID-19 v pediatrické populaci: Co v současnosti víme?

Případy infekce novorozenců a kojenců

Obdobně jako v případě příbuzných virů SARS a MERS nebyl ani v případě nového typu koronaviru prokázán transplacentární přenos infekce. Nicméně už se objevilo několik případů infekce novorozenců či kojenců. Zeng et al. popsali ve své studii případ první infekce novorozence, který byl v blízkém kontaktu se dvěma infikovanými osobami. U novorozence starého 17 dnů došlo k rozvoji febrilií, suchého kašle a zvracení mateřského mléka. Další dva případy probíhaly obdobně s tím, že vitální funkce novorozenců byly stabilní a jejich stav nevyžadoval intenzivní péči.

Vážnější průběh onemocnění popisují Cui et al. u čínské dívky ve věku 55 dnů, která se s vysokou pravděpodobností nakazila od svých příbuzných. Dívka byla jinak zdravá a její vývoj byl fyziologický. Byla přijata k hospitalizaci pro rýmu a suchý kašel, klinicky byla nápadná pouze faryngeální hyperémie, vyšetření na přítomnost koronaviru bylo pozitivní, na CT plic byla patrná ložiska denzity mléčného skla v pravé plíci. V laboratorním vyšetření byla patrná také alterace hepatálních funkcí a myokardiálních markerů. Dívce byla nasazena kombinovaná terapie antivirová (inhalovaný interferon alfa-1b), antibiotická (amoxicillin klavulonát) a symptomatická. Během několika dnů došlo ke zhoršení vitálních funkcí − její stav vyžadoval odsávání hlenu, nazální kanylu se suplementací kyslíkem a mukolytickou terapii. Na CT plic byla prokázána progrese pneumonie 4. den od prvních projevů nemoci. Další terapie vedla ke zlepšení stavu, úpravě laboratorních parametrů ad integrum a úplnému vyléčení dívky, která nicméně musela být po delší dobu izolována − nazofaryngeální stěry byly sice opakovaně negativní, ale ve stěrech z rekta byl virus stále přítomný. Zajímavostí v této kazuistice je, že testy na přítomnost koronaviru v mateřském mléce byly opakovaně negativní − přenos mateřským mlékem se tak zdá být nepravděpodobný a kojení i u infikovaných matek by nemělo být rutinně přerušováno.

Další případy onemocnění v pediatrické populaci

U dětí je obecně popisován mírnější průběh onemocnění, nejčastěji v podobě horečky, suchého kašle a únavy. U některých dětí byly také patrné příznaky infekce horních cest dýchacích, tedy obstrukce nosní dutiny, rýma a bolest v krku, současně se objevují také gastrointestinální symptomy v podobě břišního dyskomfortu, zvracení, bolestí břicha a průjmu.

Děti se zdají být k onemocnění méně náchylné, nicméně zajímavou studii publikovali Dong et al. v periodiku Pediatrics, kteří popsali případy infekce u více než 2000 dětí. Autoři ozřejmili asymptomatickou a virologicky verifikovanou infekci u 13 % dětí. V rámci symptomatického průběhu byla u 5 % dětí popisována dyspnoe a hypoxémie, přičemž v 0,6 % případů stav progredoval do syndromu akutní dechové tísně (ARDS) nebo multiorgánového selhání. Jedná se o významně nižší podíl kriticky nemocných než u dospělých pacientů, nicméně i u dětí jsou tak popsány závažné případy infekce COVID-19. Ze stejné analýzy vyplynul horší průběh pro děti mladší 6 let v porovnání se staršími dětmi.

Sun et al. popsali závažný průběh infekce u 8 dětí ve věku 2 měsíců až 15 let, přičemž se jednalo o 6 chlapců a 2 dívky. Nejčastějším symptomem byla polypnoe (8/8), dále horečka (6/8) a kašel (6/8). Dva pacienti vyžadovali umělou plicní ventilaci v důsledku závažného průběhu při cytokinové bouři.

Xia et al. hodnotili průběh u 20 pediatrických pacientů. Mezi nejčastější symptomy patřily kašel (13/20) a horečka (12/20). Oproti dospělým pacientům byla častěji pozorována elevace prokalcitoninu, a to u 16 z 20 dětí. U dětí s verifikovanou infekcí jsou současně až ve 2/3 případů popsány koinfekce jiným virovým onemocněním. V této studii byla koinfekce pozorována u 8 z 20 dětí. Při CT vyšetření plic byla u 6 dětí popsána jednostranná plicní léze, u 10 dětí bilaterální a u 4 dětí nebyl pozorován patologický nález. V rámci CT nálezu byla pozorována konsolidace s halo příznakem u 10 dětí, ložiska denzity mléčného skla u 12 dětí, jemné stíny u 4 dětí a uzlíky u 3 dětí.

Děti současně hrají důležitou roli v přenosu infekce. Podle dostupných studií se nabízí, že důležité vstupní receptory pro virus − tedy receptory pro angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2) − se nacházejí nejen v plicích, ale také v jícnu, ileu a tlustém střevě. Kromě respiračního systému by tak zažívací systém mohl být případnou vstupní branou infekce do organismu, současně se může stát i rezervoárem viru, přičemž pro tuto informaci svědčí delší pozitivita virové RNA ve výtěrech z rekta v porovnání s výtěry z nazofaryngu. Hygiena dětí by se tak měla zaměřit současně na případný fekálně-orální přenos infekce.

Shrnutí a závěr

Transplacentární přenos infekce zatím nebyl prokázán, nicméně už se objevily případy onemocnění novorozenců a kojenců, z nichž jeden měl závažnější průběh. U starších dětí obecně probíhá infekce mírně, i u nich však byly popsány případy závažného průběhu. Do současné doby nebyl potvrzen žádný případ úmrtí dítěte v souvislosti s infekcí COVID-19. Podle dosavadních statistických analýz u velkého počtu dětí probíhá onemocnění asymptomaticky. I vzhledem k nevyloučenému fekálně-orálnímu přenosu nemoci by děti měly být důležitým cílem epidemických opatření a měly by být důsledně instruovány ohledně hygienických opatření.

(holi)

Zdroje:
1. Lu Q., Shi Y. Coronavirus disease (COVID-19) and neonate: What neonatologist need to know. J Med Virol 2020 Mar 1, doi: 10.1002/jmv.25740 [Epub ahead of print].
2. Cui Y., Tian M., Huang D. et al. A 55-day-old female infant infected with COVID 19: presenting with pneumonia, liver injury, and heart damage. J Infect Dis 2020 Mar 17, pii: jiaa113, doi: 10.1093/infdis/jiaa113 [Epub ahead of print].
3. Zeng L. K., Tao X. W., Yuan W. H. First case of neonate infected with novel coronavirus pneumonia in China. Zhonghua Er Ke Za Zhi 2020 Feb 17; 58: E009, doi: 10.3760/cma.j.issn.0578-1310.2020.0009 [Epub ahead of print].
4. Lee P. I., Hu Y. L., Chen P. Y. et al. Are children less susceptible to COVID-19? J Microbiol Immunol Infect 2020 Feb 25, pii: S1684-1182(20)30039-6, doi: 10.1016/j.jmii.2020.02.011 [Epub ahead of print].
5. Sun D., Li H., Lu X. X. et al. Clinical features of severe pediatric patients with coronavirus disease 2019 in Wuhan: a single center's observational study. World J Pediatr 2020 Mar 19, doi: 10.1007/s12519-020-00354-4 [Epub ahead of print].
6. Xia W., Shao J., Guo Y. et al. Clinical and CT features in pediatric patients with COVID-19 infection: Different points from adults. Pediatr Pulmonol 2020 Mar 5, doi: 10.1002/ppul.24718 [Epub ahead of print].