Erysipelas regio nasi jako nemoc z povolání u profesionálního hasiče

Posuzovaný hasič byl odeslán na Kliniku pracovního lékařství k posouzení profesionality. Hygienickým šetřením bylo ověřeno, že u pacienta byly splněny podmínky vzniku nemoci z povolání – byl potvrzen kontakt s pacientem s diagnózou erysipel bérce, kterého převážel do zdravotnického zařízení, časově odpovídalo inkubační době. Mohl mu tedy být uznán erysipel regio nasi za nemoc z povolání. V době uznání nemoci z povolání byl již bez potíží.

DISKUSE

Počet případů erysipelu uznaných jako nemoc z povolání je malý. U většiny infekčních nemocí z povolání posuzovaní dostanou jen jednorázové odškodnění – bolestné. Pokud jsou vyléčeni, odpadá jim nárokování odškodnění ztížení společenského uplatnění, což může snížit potřebnost nemocného šetřit případnou nemoc z povolání. Snižovat počty může také nenalezení zdroje onemocnění v dané době v pracovním prostředí. Naopak zvýšit počet NZP může nedodržování předepsaných opatření apod. [3].

Onemocnění může mít sklon k recidivám. Recidivy vznikají většinou endogenní reaktivací bakterií. Po erysipelu se může po období latence (1–4 týdny) vyvinout akutní glomerulonefritida. Mezi další komplikace patří: myokarditida, endokarditida nebo perikarditida, revmatické postižení kloubů, pyartros, metastatická pneumonie, lymfedém, lokální devastace tkáně, flebitida nebo flebotrombóza [2].

ZÁVĚR

V České republice může být za profesionální onemocnění uznána jakákoliv infekce získaná u nás nebo při výkonu práce v zahraničí, pokud diagnózu stanoví specialista (infekcionista, pneumolog, dermatolog apod.), anebo u běžných přenosných onemocnění i praktický lékař, na základě klinického průběhu onemocnění a pomocí objektivních laboratorních vyšetření. Pouhá přítomnost protilátek svědčících o kontaktu s infekčním agens bez klinického obrazu onemocnění se za nemoc z povolání neuznává. Riziko nákazy na pracovišti potvrdí epidemiolog krajské hygienické stanice, která je místně příslušná pracovišti, kde onemocnění vzniklo [5].

Pokud jsou tedy splněny podmínky – klinické i hygienické, můžeme erysipel uznat jako nemoc z povolání podle kapitoly V, položky 1 dle přílohy k NV č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Je nutná spolupráce mezi všemi pracovišti, zabývajícími se nemocemi, které se mohou vyskytovat na pracovištích a jejich prevencí, jako jsou pracovnělékařské služby, hygienické stanice, infekční a kožní oddělení a samozřejmě i kliniky či oddělení nemocí z povolání.

Nesmíme zapomínat ani na všechna preventivní opatření, kam patří také informovanost pracovníků o možnosti vzniku nákazy, dodržování osobní hygieny, zákaz pití, jídla a kouření na pracovišti, dodržování předepsaných pracovních postupů, používání osobních ochranných pracovních prostředků apod.