Z historie pracovního lékařství

Vážení přátelé, kolegové,

dnešní úvodník bych ráda věnovala tak trochu historii.

Ve světě je uznávaným zakladatelem oboru pracovní lékařství Bernardo Ramazzini, jeho kniha De morbis artificium diatriba je považována za první publikaci zabývající se problematikou práce a vzniku nemocí způsobených prací. Nesmíme ale zapomenout, že dávno před tím již popsal Hippokrates příznaky otravy olovem u hrnčířů.

Ale i v Čechách máme vydané publikace, které se již před skoro půltisíciletím zabývaly nemocemi způsobenými prací. Georgius Agricola vydal Dvanáct knih o hornictví a v knize De re metalica popisuje nemoci horníků na Jáchymovsku. Jáchymov byl místem, kde se ze stříbrné rudy razil Jáchymovský tolar. A k Jáchymovu se váže ještě jeden poznatek, který souvisí s naším oborem – Marie Curie-Sklodowska měla první vzorky smolince právě z této oblasti, a radioaktivní materiál se jí stal osudným.

Marie Terezie nás naučila chodit do školy – 6. 12.1774 byl vydán Všeobecný školní řád, který položil základ pro veřejné školy a tehdy první povinnou šestiletou školní docházku. Tereziánské reformy přinášely postupný odklon od feudálního postupu výroby a přesun výroby do manufaktur a strojové výroby – tam byli zapotřebí již pracovníci se základním „triviálním“ vzděláním, učilo se čtení, psaní a počty. A školy byly zřizovány ve všech městech či vsích, kde byla fara. První manufaktury v Čechách byly zaměřeny na textilní výrobu. V roce 1787 byla na Zbraslavi založena první rafinerie třtinového cukru v českých zemích, roku 1789 začala výroba porcelánu v Horním Slavkově. Postupně se objevovala nová odvětví a v nich pracovníci, kteří byli často vystaveni řadě rizik, o kterých se tehdy ještě nehovořilo. Rozvíjelo se hutnictví, strojírenství, papírenský průmysl, s vynálezem a spíše s využitím elektřiny se řada prací opět zcela změnila.

A u pracovníků v různých odvětvích se začala objevovat častěji některá onemocnění a začalo se hovořit i o úrazovém pojištění dělníků.

V nově vzniklém Československu v roce 1918 vyšel 19. 12. 1918 „Zákon číslo 91/1918 Sb. z. a n. O 8 hodinné době pracovní“, 11. 1. 1919 vyšlo nařízení ministra sociální péče, což byl provádějící předpis k tomuto zákonu. V roce 1919 vznikla Mezinárodní organizace práce, která v červnu roku 1925 na VII. konferenci práce v Ženevě navrhla 1. úmluvu týkající se odškodnění nemocí z povolání. V Československu byla v roce 1932 zřízena 1. poradna nemocí z povolání a 1. 6. 1932 byl vydán„Zákon č. 99/1932 Sb. z. a n., o odškodnění nemocí z povolání“, jehož přílohou k §2 byl Seznam nemocí z povolání. Ten obsahoval 25 položek (tj. klinických diagnóz = nemocí nebo skupin nemocí) a k nim odpovídající pracovní zařazení (= hygienických podmínek). Seznam nemocí z povolání byl postupně novelizován, k významné úpravě došlo v roce 1995, kdy bylo vydáno nařízení vlády č. 290/1995 Sb., jehož přílohou je Seznam nemocí z povolání. Také ten byl již opakovaně novelizován, naposledy nařízením vlády NV č. 506/2021 Sb.

Problematikou pracovního prostředí a zdraví zaměstnanců se zabývají dvě odborné společnosti.

Společnost pracovního lékařství ČLS JEP vznikla v r. 1946, sdružuje lékaře, pracovníky hygienických služeb, laboratoří; má několik sekcí.

Společnost nemocí z povolání ČLS JEP vznikla v roce 2001, sdružuje lékaře z oboru pracovní lékařství, věnuje se především problematice posuzování nemocí z povolání a poskytování pracovnělékařských služeb. Pravidelně se scházejí členové České a Moravskoslezské komise pro posuzování nemocí z povolání. Společnost nemocí z povolání ČLS JEP se snaží do dnešní doby udržet vydávání časopisu Pracovní lékařství v nezměněné podobě. Historie tohoto časopisu bude trvat již tři čtvrtiny století! V minulém týdnu jsem si prolistovala nejstarší ročník časopisu Pracovní lékařství, který na klinice máme – jde o kompletní svázaný 2. ročník časopisu Pracovní lékařství z roku 1950. V jedné ze zpráv se uvádí, že povolení k vydávání samostatného časopisu obdržela Společnost pracovního lékařství v polovině roku 1949 a již do konce roku 1949 byl vydán 1. ročník s celkovým počtem 228 stran! Od roku 1950 časopis vycházel 6x ročně. Jeho obsah byl členěn na Články původní, Sdělení z lékařské praxe, Sdělení z laboratorní praxe, Aktuality z ČS průmyslu, Repetitorium, ČS společnost pracovního lékařství, Zprávy ze sjezdů a zkušenosti ze studijních cest v cizině, Zprávy o knihách a oddíl Referáty. Při pohledu na seznam autorů a publikovaných prací se nejčastěji objevuje jméno profesora MUDr. Jaroslava Teisingera, který se věnoval především toxikologické problematice otravy olovem a změnám v krevním obraze. Jistě zajímavá je práce o akutní otravě vanadiun-pentoxydem, který se používal při výrobě legovaných ocelí, ve fotografii, barvářství a při výrobě zvláštních modrých inkoustů; sloučenina se také používala ke zkoušení čistoty éteru pro narkózu. Obsáhlý článek se věnuje přehledu výzkumu silikózy v tehdejším Československu, je doložen i radiodiagnostickými nálezy společně s komentářem o expozicích. Poučné jsou i zápisy z jednotlivých jednání společnosti i se záznamem diskuse, včetně položených a zodpovězených otázek nejen mezi lékaři navzájem, ale i odpovědi právníků zabývající se problematikou nemocí z povolání na dotazy lékařů.

Podívat se do historie je vždy poučné. Každá doba přináší nové poznatky a pro nás se jistě řada věcí změní i s větším rozšířením digitálních technologií. Řadu nových postupů, a to nejen medicínských, jsme museli již nyní přijmout, jak při posuzování nemocí z povolání, tak i v pracovnělékařské péči. Nedílnou součástí naší práce je i znalost a respektování legislativy – bylo tomu tak v minulosti a bude to jistě součástí naší práce i v budoucnu. Vždy je ale důležité o novinkách diskutovat a podívat se na problematiku z různých pohledů. Ani naši předchůdci to neměli lehké.

Co si přát do budoucna? Více lékařů, kteří budou znát nejen klinické diagnózy, ale i pracovní prostředí a budou hledat souvislosti a vysvětlení u nově vzniklých nemocí. Jistě je nedospělé představovat si, že nemoci z povolání nebudou existovat. Samozřejmě jde i o otázku legislativní, ale to, co založila první generace našich odborníků, by nemělo být nikdy zapomenuto a zničeno.

Plzeň 13. listopadu 2023

MUDr. Vendulka Machartová, Ph.D.