Editorial

Prevencia tvorí neoddeliteľnú súčasť práce detského lekára. Z tohto aspektu je dôležité pripomenúť, že v roku 2024 uplynie 200 rokov od zavedenia prevencie rachitídy. Ide o významný míľnik v histórií pediatrie, ktorý predurčil krivicu za prvé preventabilné ochorenie. Je fascinujúce sledovať zaujímavú históriu objavovania nových spôsobov, ako predchádzať krivici. V roku 1824, v ére pred objavom vitamínu D, zaviedol nemecký lekár Dr. Schütte podávanie rybieho oleja. Toto revolučné opatrenie sa stalo predchodcom moderných preventívnych postupov. O storočie neskôr sa objavila ďalšia účinná metóda prevencie – expozícia slnečnému žiareniu. Príbeh rachitídy a objavu vitamínu D je plný zaujímavých vedeckých autorít a unikátnych medicínskych objavov. V roku 1903 získal Nobelovu cenu Niels Ryberg Finsen za svoju prácu v oblasti svetelnej terapie, ktorá potvrdila účinnosť slnečného žiarenia pri prevencii a liečbe rachitídy.

Proto nepřekvapí, že toto číslo časopisu Česko-slovenská pediatrie je z velké části věnováno právě historii a současnosti vitaminu D jako důležitého působku se širokým fyziologickým účinkem u dětí i dospělých. Historickým souvislostem vedoucím k objevu základních efektů vitaminu D se věnuje článek autorů Šímy a Richtera. Je naprosto fascinující znovu projít cestu od prvních náznaků možné asociace mezi rachitidou a vitaminem D k experimentálnímu potvrzení jeho zcela základního vlivu na metabolismus kalcia a fosforu. Průvodci současností vitaminu D nám budou kolegové z olomoucké dětské kliniky. Pod vedením přednostky paní docentky Karáskové vznikl soubor článků, které poskytují souhrnný pohled na indikace a úskalí podávání vitaminu D u chronických pediatrických onemocnění – ať už se jedná o nefropatie, malabsorpce, či imunitně podmíněné choroby.

Unikátne charakteristiky vitamínu D sa spájajú s objavením endogénnej syntézy vitamínu D v ľudskej koži vystavenej ultrafialovému B (UVB) svetlu zo slnka. Táto jedinečnosť vitamínu D mu vyslúžila prívlastok „slnečný“ vitamín. Okrem svojej úlohy pri tvorbe a mineralizácii kostí u detí a udržiavaní kostného zdravia u dospelých vitamín D hrá dôležitú úlohu aj v regulácii imunitného, svalového a kardiovaskulárneho systému, ako aj v ovplyvňovaní psychiky. Aj keď sa celosvetovo, najmä v krajinách s vyššou zemepisnou šírkou, zisťuje nedostatočná koncentrácia zásobného vitamínu D, jeho nadmerný príjem môže mať nežiaduce účinky.

Přes obrovský pokrok našich znalostí o vitaminu D zůstává stále řada otázek nezodpovězených, resp. zřejmých jen částečně. Jednou z nich je na první pohled banální definice normálních hodnot sérového kalcidiolu ve zdraví i nemoci. Při studiu této problematiky narazíme dříve či později na významné diskrepance mezi definicemi deficitu vitaminu D podle jednotlivých renomovaných vědeckých společností stejně jako na různá doporučení ohledně ideálního věku, kdy ho začít u dětí dlouhodobě suplementovat. S jistým pousmáním jsme tyto rozdíly zaregistrovali i v článcích obsažených v tomto čísle. To poukazuje na živou diskusi, která se v této oblasti vede.

Pro klinickou praxi se přimlouváme za rozlišování mezi dětmi zdravými a chronicky nemocnými s tím, že i u rizikových dětí musíme vitamin D dlouhodobě dodávat pouze menšině z nich. Více se dozvíte na stránkách čísla, které se vám právě dostává do rukou.

Čtení plné inspirace vám přejí

Ľubica Tichá a Zdeněk Šumník