Senzor vlhkosti umí zhodnotit prostředí rány a přispěje k optimálnímu načasování převazu

Popis a metodika studie

Observační studie, která proběhla v katarském Hamad General Hospital, byla zaměřena na hodnocení vlhkosti ran při převazu, a tedy na adekvátní načasování výměny krytí. Pomocí senzoru vlhkosti bylo zhodnoceno prostředí rány při převazu provedeném dle zavedeného časového harmonogramu daného pracoviště a převaz tak poté mohl být vyhodnocen jako vhodně či nevhodně načasovaný.

Do sledování bylo zapojeno 30 pacientů, z nichž každý absolvoval minimálně 7 převazů. Celkem se v rámci studie hodnotilo 588 převazů a měření vlhkosti. Ošetřovanými ránami byly dekubity (322 měření) a bércové vředy (266 měření). Krytí, jež bylo u sledovaných ran použito, odpovídalo zavedené praxi na pracovišti a pro účely studie nebyly tyto standardy nijak modifikovány. Zastoupeny byly různé typy krytí – s obsahem stříbra, s jódem, absorpční polymerové a další.

Průběh měření

Sterilní senzor byl po ošetření dekubitu či bércového vředu přiložen na ránu a na něj bylo umístěno krytí. Senzor na ráně zůstal až do dalšího převazu. Před výměnou krytí se k senzoru připojil měřič a po 30 sekundách se na displeji přístroje zobrazil výsledek měření, kterým byla stanovena vlhkost v ráně. Slaboproudý senzor ji hodnotil na základě zjištěné impedance.

Výsledek byl zobrazen graficky jako 1–5 kapek, přičemž 5 kapek znamená vysokou vlhkost rány, 2–4 kapky signalizují optimální vlhkost v ráně a 1 kapka značí, že rána je buď zhojená, nebo je příliš suchá. Po vyhodnocení byla rána opět převázána a na místo byl přiložen nový senzor.

Výsledky

Z 588 převazů, při kterých byla měřena vlhkost rány, proběhlo 264 převazů v době, kdy byla vlhkost optimální pro proces hojení a výměna krytí nebyla nezbytná. Dalších 324 převazů naopak proběhlo ve chvíli, kdy měření poukazovalo na nevhodný stupeň vlhkosti rány. Konkrétně šlo o 171 převazů, jež proběhly v době, kdy rána byla vyhodnocena jako příliš suchá, a 153 převazů v situaci, kdy rána vykazovala nadměrnou vlhkost.

Diskuse a závěr

Výsledky dokládají, že značný počet převazů (44,9 %) proběhl v době, kdy rána s ohledem na stupeň vlhkosti převaz ještě nevyžadovala. Většina moderních krycích materiálů může na ráně zůstat až 7 dní, ale v praxi se většinou rány převazují častěji – v intervalu 1–3 dnů. Důvodem je obtížné posouzení vlhkosti pod krytím a načasování převazů dle zavedených standardů a subjektivního hodnocení personálu, nikoliv na základě objektivních údajů.

Výsledky této studie poukazují na nevhodně nastavené standardy pro frekvenci převazů. Optimalizací intervalů výměny krytí, například pomocí senzorů vlhkosti, by se podpořil proces hojení ran, který je nevhodně načasovaným převazem narušen. Omezila by se také zátěž pro pacienty, která s převazy souvisí. V neposlední řadě by se tak ušetřil čas personálu věnovaný převazům a snížily by se náklady spojené s výměnou krytí.

(pak)

Zdroj: Milne S. D., Seoudi I., Al Hamad H. et al. A wearable wound moisture sensor as an indicator for wound dressing change: an observational study of wound moisture and status. Int Wound J 2016 Dec; 13 (6): 1309–1314, doi: 10.1111/iwj.12521.