Technologie jako pomocník při domácí péči o chrup

Zubní plak a s ním spojená úskalí při ústní hygieně

Zubní kaz a zánět dásní jsou nejrozšířenější lidská infekční onemocnění na světě. Jejich společnou příčinou je zubní plak, tedy biofilm – uspořádaná struktura obsahující různé bakteriální kmeny a jejich produkty, jejíž vlastnosti zajišťují adherenci biofilmu k podkladu a poskytují bakteriím výhodné podmínky k růstu. Plak se začíná tvořit prakticky okamžitě po kontaktu čistého povrchu zubu nebo sliznice s nesterilním prostředím ústní dutiny a k plnému „dozrání“ zubního plaku je třeba přibližně 48 hodin. Plně „vyzrálý“ plak má vysoký kariogenní potenciál a způsobuje zánětlivé změny gingivy. Nicméně i plak „mladší“ obsahuje patogeny potenciálně nebezpečné pro svého nositele.

Kvůli své struktuře je vrstva zubního plaku obtížně rozrušitelná chemickými prostředky ústní hygieny. Plně odstranitelný je zubní plak pouze mechanicky – čištěním. Vzhledem k tomu, že ani při velmi pečlivém čištění není dosaženo 100 % odstranění veškerého plaku, a tudíž některé jeho ostrůvky mohou pokračovat ve vývoji směrem k vyzrálému plaku, je pro prevenci onemocnění dutiny ústní spojených s plakem nezbytné provádět ústní hygienu častěji než jen 1× za 48 hodin.

Domácí ústní hygiena jako výzva

Ačkoliv i ryze mechanickými prostředky ústní hygieny („klasický“ mechanický zubní kartáček, mezizubní kartáčky a mezizubní niť) je při správné technice použití možné dosáhnout stavu, kdy měkké ani tvrdé tkáně dutiny ústní nejsou ohrožovány a iritovány zubním plakem, je pro mnoho lidí v běžném životě dosažení takovéhoto stavu velmi náročné až nemožné. Důvody mohou být zcela objektivní, dané například pohybovým či mentálním omezením daného jedince, ale také subjektivní, kvůli nedostatku času na domácí péči nebo neochotě věnovat se této činnosti. Proto pro mnoho lidí může být vhodným řešením použití technologických pomůcek, jež zvýší efektivitu čištění a sníží jak časovou, tak dovednostní náročnost procesu čištění.

Dnes jsou k dispozici různé druhy „elektrických“ zubních kartáčků a dalších pokročilých pomůcek pro ústní hygienu. Pracují na různých principech a jejich efekt nemusí být vždy tak výrazný, jak slibují, případně některé technologie mohou mít i nežádoucí vedlejší účinky, spojené například se zvýšenou abrazí či mechanickým poraněním dásní. V této souvislosti je samozřejmě optimální zvolit pomůcku, která je jak účinná, tak zároveň bezpečná. Jednou z prověřených stálic je v tomto ohledu sonická technologie, kdy dochází k vytváření sonické tlakové vlny a následnému efektu mikrokavitace, jež pomáhá odstranit zubní plak i z obtížně dostupných prostor.

Sonický zubní kartáček a jeho účinnost

V minulosti proběhla řada studií zkoumajících účinnost a bezpečnost vysokofrekvenčních zubních kartáčků. Následně byla de Jagerem et al. provedena jejich rozsáhlá metaanalýza. Po prostudování dostupných databází a roztřídění studií na základě kritérií, kdy se mělo jednat o práce porovnávající mechanický zubní kartáček se sonickým kartáčkem u celkově zdravých osob, v délce sledování 1−3 měsíců, bylo do analýzy zařazeno celkem 18 klinických studií, jež zahrnovaly celkově 1870 účastníků. Na základě jejich výsledků bylo prokázáno, že vysokorychlostní sonické zubní kartáčky vykazují lepší odstranění zubního plaku a snížení výskytu a závažnosti zánětu dásní.

Technologie v péči o mezizubní prostory

Již samotný efekt mikrokavitace vytvářené sonickým zubním kartáčkem má alespoň částečný dosah do mezizubních prostor (in vitro studie uvádějí až 4mm dosah nad hranici, kam dosáhnou štětiny hlavice kartáčku). Interdentální prostory jsou však oblastí velmi náchylnou ke kumulaci plaku a zároveň mohou být problémy způsobené plakem déle nerozpoznány. Proto je vhodné jakýkoliv přístup k ústní hygieně (ať už čištění klasickým kartáčkem nebo jeho technologicky pokročilejším příbuzným) doplnit o čištění mezizubních prostor. Kromě mezizubních kartáčků a dentální nitě, jejichž používání je pro mnoho pacientů obtížně zvládnutelné, může k tomuto účelu sloužit i tzv. airfloss, tedy typ ústní sprchy, který však používá vysokorychlostní proud mikrokapiček smísených se vzduchem. Je tak zajištěno lepší odstranění zubního plaku díky opakovanému kontaktu plaku s fázovým rozhraním kapalina − vzduch a zároveň je tento nástroj jemnější vůči měkkým tkáním.

Mwatha et al. ve své studii porovnávali účinek čištění samotným mechanickým zubním kartáčkem (MZK), čištění MZK a zubní nití, MZK a airflossem nebo MZK a airflossem doplněným o antiseptickou ústní vodu. Celkem bylo do studie zahrnuto 290 účastníků. Ukázalo se, že doplnění klasického zubního kartáčku o jakoukoliv metodu čištění mezizubních prostor je obecně účinné pro redukci zánětu dásní a že airfloss je stejně účinný a bezpečný jako mezizubní niť. Nicméně jeho používání bylo pro pacienty často jednodušší a rychlejší, takže lze vyslovit předpoklad, že s touto pomůckou si mezizubní prostory budou čistit ochotněji a častěji.

Závěr

Vhodně zvolená technologie může být cenným pomocníkem při provádění každodenní ústní hygieny − zejména tam, kde je pro pacienta žádoucí úspora času při čištění nebo snížení požadavků na zručnost při čištění. Sonická technologie a technologie airfloss jsou v tomto směru vhodným a bezpečným řešením.

(norg)

Zdroje:
1. de Jager M., Rmaile A., Darch O., Bikker J. W. The effectiveness of manual versus high-frequency, high-amplitude sonic powered toothbrushes for oral health: a meta-analysis. J Clin Dent 2017; 28 (1 Spec No A): A13−A28.
2. Mwatha A., Olson M., Souza S. et al. Gingival health and plaque regrowth response following a four-week interdental hygiene intervention. J Clin Dent 2017; 28 (1 Spec No A): A36−A44.