Zatěžování pohybového aparátu při práci sestry – možnosti prevence a řešení

Proč záda trpí a jak jim ulevit?

Nejvýraznějším problémem pro pohybový aparát sester je dlouhodobé působení jednostranného přetěžování některých svalových skupin a částí těla. K tomu nejčastěji přispívá přemisťování či polohování pacientů, které je součástí práce sestry na většině lůžkových oddělení, zvedání těžkých břemen a neznalost nebo nedodržování správných pohybových návyků. Přetěžování páteře a svalů zad lze omezit pomocí různých opatření – k nejdůležitějším krokům v rámci prevence patří:

• dostupnost a využívání pomůcek eliminujících fyzickou zátěž (například zvedáků, hrazdiček, otočných podstavců, posuvných podložek);
• vhodná organizace práce a pracoviště (ergonomické uspořádání pokojů, sesterny i prostorů v zázemí);
• správné držení těla při práci vestoje i vsedě (podpořené vhodným nábytkem, správným umístěním monitoru i klávesnice u počítače atd.);
• cviky proti bolestem zad (je potřeba pravidelnost i správné provedení cviků);
• používání osobních ortopedických pomůcek (například vhodné obuvi, podsedáků, podložek pod nohy apod.).

Když dojde na bolest

Akutní bolest je krátkodobou záležitostí, která většinou netrvá déle než 6 týdnů a je možné ji zvládnout bez speciálních léčebných postupů. Krátké záchvaty bolesti může způsobovat napnutí měkkých tkání – vazů, šlach či svalů. Subakutní bolest se může protáhnout až na 12 týdnů a chronická bolest, tedy obtíže trvající déle než 3 měsíce, může mít negativní vliv nejen na zhoršování pohybových návyků (například kvůli hledání úlevových poloh), ale také na chování zdravotníka.

Přestože nejčastější problémy pohybového aparátu u sester spočívají v bolesti a poškození bederní páteře, některé ošetřovatelské úkony i administrativní činnosti přispívají také k zatuhnutí šíjového svalstva. Bolest bývá způsobena svalovou křečí a většinou sama během několika dní odezní.

Rychlejší úlevu od akutní bolesti ale mohou přinést vhodně zvolené léky – nejčastěji se využívají nesteroidní antirevmatika, analgetika a myorelaxancia. K dispozici jsou i kombinované přípravky, například centrálně působící myorelaxans orfenadrin a nesteroidní antirevmatikum diklofenak. Tato kombinace rychle ulevuje od svalových spasmů a díky protizánětlivé složce je účinnou pomocí při akutní bolesti.

Možnosti léčby bolesti zad se neomezují pouze na farmakologické postupy, účinnými metodami jsou také fyzioterapie, vodoléčba či fyzikální terapie.

Jaké jsou poznatky z praxe?

Podle průzkumu na téma bolesti zad, do kterého bylo zapojeno téměř 200 všeobecných sester a pomocného zdravotnického personálu a jenž byl součástí diplomové práce věnované této problematice, udává bolest zad 87,6 % oslovených zdravotníků. Nejpostiženějšími částmi zad byly v souladu s dlouhodobými poznatky oblasti bederní a krční páteře.

• Respondenti své potíže řeší nejčastěji medikamenty (24,4 %), cvičením (22,8 %), relaxací (19,7 %) a masážemi (10,9 %). Přibližně 10 % zdravotníků bolesti zad nijak neřeší a čeká, až problém odezní.
• Jako nejrizikovější typ pracoviště bylo s ohledem na výskyt bolestí zad v průzkumu vyhodnoceno neurologické oddělení, dále rehabilitační oddělení, interna a jednotka intenzivní péče.

(pak)

Zdroje:
1. Kofroňová V. Vliv pracovního prostředí na vznik bolestí zad nelékařských zdravotnických pracovníků. Diplomová práce. Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni, 2015.
2. SPC Neodolpasse. Dostupné na: www.sukl.cz.