Stresová inkontinence, nebo enuresis risoria?
Často slýcháme, že se někdo „málem počůral smíchy“, a také stresová inkontinence se takto může projevovat. Existuje ovšem i klinická jednotka asociovaná výhradně se smíchem. Od stresové inkontinence se liší jak svými projevy, tak léčbou. Takový případ ilustruje i následující kazuistika autorů z kanadského Toronta.
Popis případu
14letý hoch vyhledal lékaře kvůli obtížím, které jej značně zahanbovaly – při smíchu u něj docházelo k naprostému vyprázdnění močového měchýře, a to bez ohledu na situaci. Problém se u pacienta vyskytoval od dětství, krátce před vyšetřením se však zhoršil. K pomočení docházelo asi 3× týdně, a to pouze při smíchu, tedy nikoliv při kašli, kýchání či běhu. Chlapec přitom cítil stále větší obavy z dehonestace a vyhýbal se školní docházce i mimoškolním aktivitám.
Osobní anamnéza byla nevýznamná, farmakologicky a alergologicky negativní. Jako dítě plenám odvykl snadno. V raném dětství trpíval zácpou, ale od té doby byl v tomto smyslu bez obtíží. Nebyla zaznamenána ani polydipsie, polyurie nebo noční enuréza. Jeho růst byl normální a stav výživy přiměřený. Při klinickém vyšetření se jevil jako zdravý, břicho pohmatem normální, močový měchýř nebyl palpován. Genitál byl normální, rozbor moči také a glykémie dosahovala hodnoty 5,7 mmol/l. Praktický lékař doporučil cvičení pánevního dna a pravidelné močení. Po 2 měsících dodržování těchto doporučení přesto nedošlo k žádnému zlepšení.
Dětský urolog následně diagnostikoval enuresis risoria, tedy vzácný a specifický druh enurézy, při němž dochází k pomočení pouze při smíchu. Doporučil terapii methylfenidátem (který je obvykle předepisován k léčbě hyperaktivity) v dávce 10 mg 2× denně. Ten měl být užíván před vyučováním a podruhé asi o 4–5 hodin později, aby byla pokryta celá doba, kterou pacient stráví na veřejnosti. Ve dnech volna směl léčbu vynechat.
O 9 měsíců později byla telefonicky kontaktována pacientova matka, podle jejíž výpovědi léčba methylfenidátem zabrala, neobjevily se žádné nežádoucí vedlejší účinky. Symptomy byly podle jejího názoru způsobeny nejspíše růstovým spurtem nebo nadměrnou zátěží dospívajícího chlapce. Vzpomněla si také, že v dětství měly ona i její sestra (chlapcova teta) stejný problém. Aktuálně byl pacient údajně bez obtíží a léčbu samostatně vysadil. Žádného lékaře už kvůli inkontinenci nenavštívil.
Enuresis risoria
Tato vzácná jednotka je charakteristická mimovolním, nezastavitelným a kompletním vyprázdněním močového měchýře během smíchu nebo těsně po něm. Funkce močového měchýře je jinak normální. Od stresové inkontinence se odlišuje po všech stránkách – při té naopak dochází k únikům malého množství moči při použití břišního lisu. Enuresis risoria má údajně příbuznou patogenezi jako kataplexie, při obou totiž v návaznosti na emoce dochází k hypotonii svalstva. Typicky postihuje dívky v raně pubertálním věku a může být dědičná.
(pez)
Zdroj: Fernandes L., Martin D., Hum S. A case of the giggles: diagnosis and management of giggle incontinence. Can Fam Physician 2018; 64 (6): 445–447.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.