COVID-19: Očkovat, či neočkovat pacienty s RS? To je, oč tu běží

Když byl v březnu roku 2020 v Česku poprvé potvrzen výskyt koronaviru SARS-CoV-2, informací o něm bylo i mezi odbornou veřejností poskrovnu. A jaký průběh má u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS)? To si nikdo netroufal ani odhadovat. Nyní je již situace jiná − v současnosti máme k dispozici desítky odborných publikací zabývajících se onemocněním COVID-19 u pacientů s RS. 

Dosavadní data působí nadějně

Na základě dat od tisíců pacientů z celého světa se ukazuje, že tato infekce probíhá u lidí s RS obdobně jako u stejně starých zdravých osob. Obecně se také dá říci, že pacienti s RS nejsou ve srovnání s ostatní populací náchylnější ke COVID-19. Samotná roztroušená skleróza se tedy nezdá být rizikovým faktorem.

Určitou roli v náchylnosti k infekci a závažnosti průběhu COVID-19 však dle dostupných publikací hraje typ či absence užívání chorobu modifikujících léků (DMT) a stupeň neurologického postižení. Pacienti s RS navíc nesou stejná rizika jako zdravá populace, tj. těžší průběh lze očekávat u starších osob (zejména nad 65 let věku) a s dalšími přidruženými nemocemi (diabetes mellitus, nemoci dýchacích cest, vysoký tlak, obezita aj.).

České zkušenosti 

K 31. lednu 2021 bylo do českého registru pacientů s RS nahlášeno celkem 747, kteří onemocněli COVID-19. Celkem je v registru pacientů s RS v Česku přibližně 16 tisíc osob. Podíl nemocných s COVID-19 mezi pacienty s RS je tedy ve srovnání s celkovou populací nízký. Naprostá většina (700) jich měla lehký průběh onemocnění COVID-19 (tedy bez pneumonie). Hospitalizace byla nutná u 36 pacientů, 17 z nich potřebovalo umělou plicní ventilaci.

Očkovat, ale...?

Očkování proti COVID-19 bylo schváleno relativně nedávno a zatím bohužel není dostatek informací ohledně efektu a možných nežádoucích účinků vakcín u pacientů s RS. Na základě toho, co je o mechanismu účinku mRNA vakcín známo, se však lze domnívat, že by neměly průběh RS zhoršovat ani vyprovokovat relaps nebo bránit účinku biologické léčby. Důležitý je zejména fakt, že žádná z dosud dostupných vakcín proti COVID-19 není „živá“, tedy neobsahuje virus schopný způsobit infekci.

Výbor sekce klinické neuroimunologie a likvorologie České neurologické společnosti ČLS JEP proto ve svém doporučení předpokládá, že aplikace mRNA vakcín proti COVID-19 je u pacientů s RS užívajících prvoliniovou DMT bezpečná. Co se týče vyšších linií léčby, je třeba vhodné načasování ve vztahu k podání léku. I tam je však za dodržení stanovených podmínek očkování možné. Ve všech případech pak dle zmiňovaného doporučení striktně platí následující:

1. Neočkovat osoby, které prodělávají akutní infekční onemocnění jakéhokoliv původu (tj. pacienti s příznaky jako teplota, kašel, rýma, pneumonie, průjem ad.). V tomto případě je třeba vyčkat nejméně 2 týdny po odeznění příznaků. 
2. Neočkovat zatím osoby, které prokazatelně onemocnění COVID-19 (potvrzené testem PCR) prodělaly v posledních 3 měsících.
3. Před plánovaným očkováním je vhodné provést vyšetření IgG protilátek proti SARS-CoV-2 (i kvůli upřesnění podílu pacientů, kteří prodělali COVID-19 bezpříznakově).
4. Neočkovat v době ataky; po podání vysokodávkovaných kortikosteroidů odložit podání vakcíny alespoň o 4 týdny.
5. Zatím platí povinnost dodržovat vládní doporučení ke snížení rizika nákazy a přenosu COVID-19 i po očkování. Lidé, kteří jsou ve vyšším riziku, musejí striktně dodržovat všechna opatření, aby se ochránili před nákazou.
6. Dále je potřeba zdůraznit, že po očkování trvá určitou dobu, než je dosaženo plné imunity, proto je zásadní dodržovat preventivní opatření i po počátečním očkování. Po první dávce vakcíny proti COVID-19 trvá až 28 dní, než organismus dosáhne určité úrovně imunity.

(dos)

Zdroje:
1. Horáková D. Aktuální doporučení pro pacienty s RS k očkování vakcínami proti COVID-19 výborem sekce klinické neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP. Aktivní život, 12. 1. 2021. Dostupné na: http://aktivnizivot.cz/2021/01/13/aktualni-doporuceni-pro-pacienty-s-rs-k-ockovani-vakcinami-proti-covid-19-vyborem-sekce-klinicke-neuroimunologie-a-likvorologie-cns-cls-jep
2. Louapre C., Collongues N., Stankoff B. et al. Clinical characteristics and outcomes in patients with coronavirus disease 2019 and multiple sclerosis. JAMA Neurol 2020 Sep 1; 77 (9): 1079–1088, doi: 10.1001/jamaneurol.2020.2581.
3. Šťastná D. COVID-19 u pacientů s RS. Nadační fond Impuls, RS centrum Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, 24. 11. 2020. Dostupné na: www.youtube.com/watch?v=zy1Qj5_VOAA
4. Kubala Havrdová E. Roztroušená skleróza a COVID-19 aneb co už víme? RS akademie, 5. 11. 2020.