Po celém světě ženy přispívají k vědeckým a technologickým pokrokům – od medicínských až třeba po nové objevy ve vesmíru. I v polovině 20. let 21. století však bohužel platí, že mnoho z nich musí překonávat řadu systémových a společenských překážek, aby mohly svůj potenciál rozvinout naplno. Podle Organizace spojených národů (OSN) se to týká asi 1 miliardy žen. V globálním měřítku tvoří ženy jen třetinu vědců, v Evropě je přitom situace horší než ve střední Asii či Latinské Americe. Jakým bariérám ženy ve vědě čelí konkrétně?

Zastoupení a podmínky žen v medicíně mohou být často předmětem emocí. Není divu, vždy jsou spojeny s individuálními zkušenostmi, často plnými překonávání překážek, vyvažování rolí a pocitem nespravedlnosti. Udělejme si od nich odstup a nechme promluvit čísla. Naléhavost řešení vznikající situace v rámci českého zdravotnictví tak vystoupí mnohem plastičtěji.

Přispělo by vyšší zastoupení žen v medicínském výzkumu k lepší zdravotní péči? Kdy jsou na tom lépe pacienti a kdy pacientky? Podaří se prolomit skleněné stropy v akademických a manažerských postech a obrousit hrany machismu v mužských oborech medicíny? A proč by měli starostové obcí udělat z hospůdek komunitní centra? O genderových aspektech medicíny, výzkumu i zdravotně-sociální péči hovoříme s doc. MUDr. Ivou Holmerovou, Ph.D., zakladatelkou a dlouholetou ředitelkou Gerontologického centra v Praze 8,…

Šípková Růženka spala 100 let, průměrný člověk za dobu svého života prospí asi čtvrtstoletí. Už v dobách starého Řecka se učenci snažili vypátrat, proč lidé musí strávit spánkem tolik času, a tato vědecká snaha přetrvává dodnes. Někteří jedinci se biologické potřebě spánku urputně brání, za všechny můžeme uvést průměrné batole okolo osmé hodiny večerní. Všem je ale nejspíš jasné, že bez spánku ztrácíme schopnost být člověkem. Co jsme se o něm v poslední době dozvěděli nového?

2. ročník konference „Rodíme se“, který se konal 16. a 17. ledna v pražském Purkyňově ústavu 1. LF UK v Praze, přinesl novinky v porodnictví a multioborovou výměnu zkušeností. Se svými prezentacemi zde vystoupili zástupci porodnic, které nemají díky svému přístupu nouzi o rodičky. Poslechněte si, co se jim v praxi nejvíce osvědčilo a jaké jsou aktuální trendy.

Noční můry, které se objevují pravidelně, mohou být více než jen nepříjemným zážitkem – představují významný rizikový faktor pro kognitivní poruchu a rozvoj demence. Britská studie přinesla nové poznatky o souvislostech mezi špatnými sny a poklesem kognitivních funkcí včetně vzniku demence.

Tanec do rytmu hudby je činnost společná celému lidskému druhu. Proč se ale někdy téměř nedokážeme nutkání ke spontánnímu tanci ubránit? Co se v našem mozku děje?